Barcelona - Průvodce a jak se tam dostat

Barcelona

Barcelona je hlavní město španělského Katalánska, které má ve státě autonomní postavení. S 1,6 milionu obyvatel je na 2. místě za Madridem. Aglomerace zahrnuje 4,7 milionu lidí a v EU zaujímá 6. místo. Město se rozprostírá na středomořském pobřeží mezi ústím řek Llobregat a Besos. Na západě je chráněno pásem kopců Serra de Collserola. Barcelona vznikla v římském období a ve středověku byla hlavním městem stejnojmenného hrabství. Poté co toto splynulo s Aragonským královstvím, zůstala nadále důležitým střediskem. V současnosti je centrem kultury a významným turistickým cílem. Světově ji proslavila díla architektů Antonia Gaudího (1852- 1926) a Luise Domenecha i Montaner (1850- 1923). Jejich zásluhou se město dostalo do seznamu Světového kulturního dědictví UNESCO. Barcelona je jedno z hlavních hospodářských středisek jihozápadní Evropy. Její ekonomický růst 17% ročně je nejvyšší v celém světadíle. Vedoucí postavení má v informačních a komunikačních technologiích.


Barcelonský přístav má evropské prvenství v počtu pasažérů. Mezinárodní letiště El Prat (12 km jihozápadně od centra) odbaví ročně přes 35 milionů cestujících. Městská doprava je velmi rozvinutá a zahrnuje metro, autobusy, 2 oddělené sítě tramvají, historickou tramvaj a několik lanovek. Většinu z těchto druhů dopravy zajišťuje společnost ATM. Vysokorychlostní železnice směřuje do Francie. V r. 1992 uspořádala Barcelona letní OH. Podle některých zdrojů pochází název města od kartaginského vojevůdce Hamilkara Barky nebo Barkase (vládl 247- 228 př. n. l.). O původci založení Barcelony existují 2 rozdílné legendy. Ta první ho připisuje bájnému Herkulovi, zatímco podle jiné byl zakladatelem města zmiňovaný Hamilkar, otec Hannibala. V r. 15 př. n. l. přeměnili Římané sídliště na vojenský tábor v blízkosti dnešní radnice. Geograf Pomponius Mela ho v polovině 1. stol. n. l. počítá mezi menší městečka v oblasti, ale již brzy potom nastal jeho postupný rozvoj. Zachovaly se městské mince z období vlády císaře Galby (68- 69 n.l.). Pozůstatky římských zdí byly začleněny do stavby katedrály založené r. 343. Na začátku 5. stol. dobyli město Vizigóti a o 3 staletí později Arabové. Ty vystřídal r. 801 syn Karla Velikého Ludvík. Zvolil Barcelonu za sídlo Hispanské marky, které vládl barcelonský hrabě. R. 985 vydrancovala město vojska andaluského muslimského vládce Almanzora. Většina obyvatel byla přitom pobita nebo zotročena. V r. 1162 dosedl na trůn Alfons II. Aragonský poté co se Aragonie a Barcelonské hrabství spojily.Vznikl státní útvar "Aragonská koruna", která ovládala i odlehlá území jako Sicílii, Neapolsko a krátce i Athénské vévodství (ve 14. stol.).


R. 1401 byla založena Barcelonská banka, snad nejstarší veřejná banka v Evropě. Sňatkem Ferdinanda II. Aragonského a Isabelly I. Kastilské v r. 1469 se obě království sjednotila. Po španělských výbojích v Americe význam středomořského obchodu poklesl. V letech 1640- 1652 došlo ke katalánskému povstání proti králi Filipu IV., které bylo ukončeno dobytím Barcelony. Epidemie moru (1650- 1654) si vyžádala životy poloviny všech občanů. V pevnosti Montjuic prováděl r. 1794 francouzský astronom Méchain měření potřebná pro zavedení nové délkové jednotky- metru (ustanoven ve Francii r. 1799). Napoleonské války (1808- 1814) město výrazně poškodily. Při občanské válce (1936- 1939) byla Barcelona, která stála na republikánské straně, v lednu 1939 dobyta nacionalisty jako jedno z posledních měst. Následoval masový útěk civilního obyvatelstva k francouzským hranicím. Autonomní katalánské instituce byly zrušeny a katalánština potlačována. Barcelona zůstávala 2. největším městem v zemi v regionu, který byl poměrně rozvinutý. Proto sem přicházelo množství přistěhovalců z chudších oblastí (Andaluzie, Murcie a Galicie), což urychlilo rozvoj urbanizace.

Co vidět, zažít a dělat:

Picassovo muzeum

nejslavnější barcelonské muzeum najdete ve středověké čtvrti El Born v několika gotických domech. Slavný malíř (1881- 1973) se sice narodil v Malaze, ale v Barceloně žil v letech 1895- 1904 a prožil zde své tvořivé roky. Svá studia zahájil rovněž v Malaze, zato Barcelona na něho měla podstatný vliv a také tu poprvé vystavoval.Muzeum sice nevlastní jeho nejvýznačnější malby, ale i tak je zdejší soubor jedinečný. Spatříte zde umělcovy rané skicy a méně známé práce, které vysvětlují jeho umělecký vývoj.V pondělí zavřeno s výjimkou státních svátků. Vstupné 11 eur. Volný vstup každou 1. neděli v měsíci celodenně a v ostatní neděle po 15 hod. Výstupní stanice metra Jaume I.

Las Ramblas

nejslavnější pěší zóna ve městě. To se musí vidět. Španělský básník García Lorca o ní napsal: "Jediná ulice na světě, které bych přál, aby nikdy neskončila." Začíná na Katalánském náměstí a vede ke Kolumbovu pomníku v přístavu Port Vell. Na pohled není okázalá, ale je potěšením po ní bloumat v místech, kde skutečně pulzuje srdce města. Kdo po ní nešel, nebyl v Barceloně. Ve skutečnosti se skládá z několika úseků s rozličnými názvy.Ve dne a za časného večera je zde bezpečno. Ale pozor na kapsáře zvlášť v dolní části promenády a v přilehlých stanicích metra. Noste svůj batoh vpředu a držte na něm neustále ruku.

Vrch Montjuic a Španělská vesnice

Montjuic má četné parky, starou pevnost a ze samého vrcholu kopce je úžasný rozhled na město. Jinou velkou atrakcí je unikátní vesnice s názvem Poble Espanyol vystavěná v r 1929 podle architekta Cadafalcha. Byl to pokus o vytvoření souboru, kde se uplatnil osobitý španělský styl. Po ukončení tehdejší výstavy byla vesnice ponechána na místě. Dnes je zaplněna kavárničkami, restauracemi, nočními podniky stejně jako dílničkami. Zvláště v létě je dějištěm koncertů a jiných událostí. Nutno zmínit kvalitní představení flamenca "El Tablo de Carmen", kdy je v ceně i hodinový vstup do vesnice. Pevnost i vesnice jsou přístupny denně po celý rok. Vstupné 5 eur- pevnost, 11 eur- Poble Espanyol. Ze stanice metra Espanya sem dojdete za 20 minut.


Reklama:


Reklama: